SELL: Listopad-Prosinec 2019

ZRCADLO 39 napříč celou Evropou a jednotlivá spotřebitelská sdružení v každé zemi prý testují samostatně určitý výrobek. Vý- sledky zanášejí do databáze, do níž přispívá a současně z ní čerpá i český dTest. Pokud je toto pravda, tak test není přímo srovnávací. Redakce místo toho porovnává jednot- livé naměřené hodnoty, přičemž databáze obsahuje jak nejnovější, tak starší produkty. Navíc se například v pří- padě praček nebo myček musíme ptát, zda jsou výsledky porovnatelné, když není použita na praní či mytí voda z jednoho zdroje. A jsou použity i stejné detergenty a textilie? U chladniček nebo trub není průběžné testování během roku až tak zásadním nedostatkem, u mnoha kategorií domácích spotřebičů ovšem podle mého názoru ano. Pouze srovnání výrobků mezi sebou v naprosto stejných podmínkách a stejným týmem lidí umožní přiblížit se „ideálnímu testu“. dTest tvrdí, že je test objektivní, což nehodlám popírat, nemám k tomu důvod, protože test daného jednoho kon- krétního výrobku objektivní být nepochybně může, jenže lze pak vydat článek, který působí jako test srovnávací? dTest umí v celé věci velmi dobře chodit, takže test jako srovnávací nedeklaruje, jak už jsem napsal. Je to taková právnická hra se slovíčky. Aktivně o metodice a způsobu testování nehovoří, protože nemusí. Jak čtenář test pocho- pí, je na něm. Člověk ovšem pravděpodobně nepředpo- kládá, že se výrobky testují zvlášť, každý v nějakém koutu Evropy. Nebo myslíte, že ano? Slabiny systému Nastávají pak situace, kdy se nedostatky způsobu testování projeví v reálu. Stačí se podívat do aktuálního vydání dTes- tu (číslo 12/2019), kde najdete test kávovarů, jehož velká část je věnována automatickým modelům s integrovaným mlýnkem. Test vyhrál model JURA D4, který rozhodně nepatří ke klíčovým produktům značky. To ale není až tak podstatné. dTest u tohoto kávovaru hodnotí senzorickou zkoušku na 92 % (zjednodušeně řečeno jde o kvalitu espre- sa v šálku), návod k použití jako velmi dobrý, odvápnění jako dobré a hluk/vibrace jako velmi dobré. Celkově kávo- var vyhrál test s hodnocením 87 %. V testu ale najdete na patnácté pozici ještě o stupeň vyšší model JURA D6 s cel- kovým hodnocením 75 %. Kromě toho, že má u něj dTest špatný obrázek (redakce použila model D60), hlavní je, že negativněji hodnotí návod (dobrý), odvápnění (dosta- tečné) a hluk/vibrace (uspokojivé). Senzorická zkouška má o něco nižší hodnocení 88 %. U obou kávovarů ještě hod- notí s velkým rozdílem obsluhu – model D4 dostal 90 %, zatímco model D6 s prakticky totožným ovládáním, obo- haceným navíc ještě o textový displej, dostal jen 69 %. A proč zde vše tak podrobně vypisuji? Jednoduše proto, že mám z českého zastoupení JURA potvrzeno, že mode- ly D4 a D6 jsou v podstatě totožné. Liší se jen některými detaily, které ale nesouvisejí s přípravou čistého espresa. Technologii pro přípravu kávy mají totožnou, a tak vyvstá- vá otázka, jak mohla senzorická zkouška dopadnout roz- dílně. A jak je možné, že dva v základu stejné kávovary se zásadně liší v hlučnosti, procesu odvápnění i návodu? A co ovládání? Proč vybavenější varianta s displejem „pro- padla“? Nic z toho nedává smysl. Chápu, že nejde o produkty na chlup stejné, ale i tak… jsou z jedné výrobní platformy, takže se musím ptát, zda je takový rozdíl v hodnocení opodstatněný. A zda by byl výsledek takto rozdílný, kdyby se testo- valo hromadně a jeden tým odborníků by měl všechny výrobky na jednom místě a pracoval by s informacemi o původu a výrobní platformě. Odborníci by toto vě- dět měli, pokud domácím spotřebičům opravdu rozumí. Ví to ale dTest? Má tyto informace ve svých databázích? Osobně se domnívám, že rozdílné hodnocení může být výsledkem toho, že každý kávovar testoval někdo jiný. Při „skládání“ článku pro český dTest už nikomu prav- děpodobně nedošlo, že má v jednom testu téměř stejný produkt dvakrát – alespoň pokud jde o přípravu espresa, odvápňování, hlučnost a ovládání. Diskriminuje systém výběru produktů modely určené výhradně pro český trh? Druhá naše otázka se týká samotného systému, na jehož zá- kladě se výrobky k otestování vybírají. Systém je dle zdroje naší redakce prý nastaven tak, že jednotlivá evropská spo- třebitelská sdružení hlasují, které modely otestovat. Daný model musí údajně obdržet alespoň pět hlasů, aby se do výběru dostal. Každý z časopisů následně některý otestuje a zanese výsledky do databáze, jak už jsme popsali. Problém ale představuje už výběr, protože mnoho firem přichází stále častěji s modely produktů určenými výhrad- ně pro český trh. Ty ale nemají šanci získat ony hlasy, když mimo Česko (případně Slovensko) v prodeji nejsou, což pak vede k situacím, kdy se některá vysoce prodávaná a zná- má značka do testu vůbec nedostane, protože v databázi zkrátka nejsou otestovány výrobky, které by byly přítomny v tuzemských obchodech. Letos v létě tak vyšel v dTestu test myček (číslo 7/2019), kde bylo pouhých 5 volně stojících 60cm modelů – z toho dva od značky Hoover, která při vší úctě rozhodně nepa- tří mezi primární volbu spotřebitelů v segmentu myček. U standardní šíře ve vestavném provedení se porovnáva- lo modelů 10, ale chyběla zde například značka Beko, je- jíž výrobky zařadil dTest pouze do části věnované 45cm myčkám. Za ještě slabší považuji pak zářijový test 20 su- šiček (číslo 9/2019), kde neměly Beko, Bosch, Siemens ani jednoho zástupce. AEG coby lídr trhu jeden model, zatím- co LG hned čtyři. Člověku, který se v trhu vyzná a proble- matice rozumí, jde z toho hlava kolem. V případě Beka pak máme přímo z této firmy potvrzeno, že absence v testu sušiček byla způsobena tím, že v seznamu produktů zaslaných dTestem jako možných pro zařazení do testu nebyl ani jeden model prodávaný v Česku, takže dTest neměl přirozeně co zařadit. Poukazuje to každopádně na nedostatky celého systému testování a výběru spotřebičů. Kuriózní přitom je, že dTest jakožto ochránce českých spo- třebitelů vlastně ve svých testech často nemá produkty spe- ciálně určené pro zdejší trh, například ty, které mají přelo- žený ovládací panel, což je indikováno i v označení daného modelu. Označení je tedy jiné než v Německu nebo Polsku, i když na tamních trzích vlastně stejný výrobek přítomen být může. Akorát má trochu jiný kód. Výsledek? V testech jsou podle všeho primárně zařazeny spotřebiče určené pro celou Evropu, které dostanou potřebný počet hlasů, aby byly vyzkoušeny, namísto těch, s nimiž jdou výrobci vstříc přímo potřebám a požadavkům českých spotřebitelů. Sell • Květen 2016 • 39 Sell • Listopad-prosin c 9