Přestože jsme se v posledním roce věnovali zejména tématu silného tlaku ze strany čínských výrobců a značek, ekonomická situace a slabší poptávka na starém kontinentu od konce covidového prodejního boomu si začínají vybírat svou daň i u dalších velkých hráčů. Konkrétně se zahraniční zprávy nyní týkají tureckého výrobce Vestel, který se potýká s finančními problémy. O nedobré situaci jsme krátce psali už loni. Turecká média ovšem přišla s novou vlnou informací. Že nejde o prosté spekulace, potvrzuje také lokální česká scéna, která s Vestelem, coby OEM dodavatelem, utlumuje spolupráci.
Podle informací agentury Bloomberg se společnost nachází v pokročilé fázi vyjednávání s bankami o restrukturalizaci dluhu přesahujícího 500 milionů dolarů. Důvody tohoto kroku jsou zřejmé – firmu drtí vysoké domácí úrokové sazby, relativně silná turecká lira a především slabá spotřebitelská poptávka v Evropě, která je jejím největším exportním trhem.
Problémy se netýkají jen samotného Vestelu, ale i jeho mateřské společnosti Zorlu Holding. Ta zahájila jednání se státními i soukromými bankami o restrukturalizaci svých závazků, které na konci roku 2024 dosahovaly zhruba 3,2 miliardy dolarů. Polovina tohoto dluhu je denominována v amerických dolarech a přibližně 30 % v eurech. Zbytek tvoří dluh v tureckých lirách. Pokud se dohoda podaří, půjde o největší restrukturalizaci firemního dluhu v Turecku od měnové krize v roce 2018. Zorlu Holding již loni převedl zhruba 1,3 miliardy dolarů krátkodobých dluhů v lirách na dlouhodobé úvěry v eurech se splatností až 15 let. Sám předseda představenstva Ahmet Nazif Zorlu ale nedávno rezolutně odmítl zvěsti o možném bankrotu či prodeji čínským investorům.
Že je situace opravdu vážná, jasně ukazují auditované finanční výkazy společnosti Vestel za rok 2025. Nezávislý audit provedla společnost PwC a čísla hovoří sama za sebe. Tržby společnosti se meziročně propadly z 98,5 miliardy TL v roce 2024 na 74,3 miliardy TL v roce 2025.
Tento strmý pád se pochopitelně podepsal na celkovém hospodářském výsledku. Vestel vykazoval ztráty v každém čtvrtletí za poslední dva roky. Zatímco v roce 2024 firma vykázala čistý zisk téměř 348 milionů TL, rok 2025 uzavřela s hrozivou ztrátou přesahující 6,3 miliardy TL. K tomu se přidává i provozní ztráta ve výši 7,6 miliardy TL. Zpráva auditora navíc upozorňuje na klíčové oblasti auditu, mezi něž patří ocenění pozemků a budov reálnou hodnotou (s vykázaným snížením hodnoty o více než 956 milionů TL) a zpětná získatelnost obchodních pohledávek v astronomické výši 15,2 miliardy TL. Krátkodobé půjčky firmy přitom přesahují 13,1 miliardy TL.

Vestel se snaží uklidnit trhy oficiálním prohlášením, v němž uvádí, že jeho dluhové strategie a peněžní toky jsou veřejně známé z finančních výkazů a že jednání s finančními institucemi probíhají v rámci běžných obchodních vztahů. Klíčovým strategickým krokem má být nahrazení krátkodobých úvěrů v tureckých lirách za dlouhodobé financování v cizích měnách, což by mělo zmírnit krátkodobý tlak na likviditu.
Trh však reaguje nekompromisně. Akcie Vestelu během roku 2025 ztratily 60 % své hodnoty. Ceny firemních dluhopisů v dolarech se splatností v květnu 2029 navíc spadly pod 69 centů za dolar, i když bezprostředně po zprávách o restrukturalizaci akcie intradenně posílily o 9,5 %. Zda se tureckému gigantovi podaří tento negativní trend zvrátit, ukážou až následující měsíce. Z pohledu evropského trhu jde však o další důkaz toho, že současné makroekonomické podmínky neodpouštějí sebemenší zaváhání. Současně si je potřeba uvědomit další kontext – jen na samotném českém trhu se už delší dobu ozývají hlasy insiderů, že v rámci dvou klíčových výrobních lokalit pro sektor MDA, kam řadíme Turecko a Čínu, získává druhý jmenovaný větší a větší náskok. Na dotaz naší redakce ohledně problémů turecké společnosti reagoval Luboš Filip, ředitel importu velkých domácích spotřebičů ve společnosti ETA, slovy: „U Vestelu se potýkáme s komplikacemi nejenom v segmentu MDA. Jde především o zhoršení kvality služeb v oblasti výroby, obchodní komunikace i dodržování termínů. Konkurenceschopnost jejich produkce slábne. Stále s Vestelem spolupracujeme, ale sortiment z uvedených důvodů redukujeme.“
O něco mírnější slova volil Petr Donát, šéf značky Philco ve společnosti FAST ČR: „Ano, Vestel je v problémech, to je pravda. Nemůžu říct, že spolupráci vyloženě utlumujeme, spíš nás k tomu nutí okolnosti, nicméně hledáme cesty a důvody k jejímu zachování.“
Že se čínští výrobci a dodavatelé, jako jsou Midea a další, Vestelu technologicky vzdalují, bylo vidět už několik posledních let také na veletrhu IFA v Berlíně. A při posledním ročníku v září 2025 bil tento rozdíl doslova do očí. Vestel sice v Berlíně znovu opanoval celou jednu obří halu, jenže pokud jde o obsah, tedy vystavené produkty, nic převratného neukázal. Ostatně jsme Vestel ani nezařadili do naší mnohastránkové reportáže. Jednoduše jsme nenarazili na nic, co by stálo za prostor v článku…

Lubor Jarkovský