Téma

18.02.2026

Digitální pas výrobku – Ambiciózní plán EU se nesmí stát „černou dírou“ na peníze. Výrobci volají po pragmatismu a využití EPREL

Digitální pas výrobku – Ambiciózní plán EU se nesmí stát „černou dírou“ na peníze. Výrobci volají po pragmatismu a využití EPREL

Zatímco na jarním International TCG summitu v Praze rezonovala frustrace lídrů elektrotechnického průmyslu z neustálého přívalu nových regulací, v Bruselu se již intenzivně pracuje na detailech jedné z nejkomplexnějších novinek – digitálním pasu výrobku (DPP). Sdružení výrobců domácích spotřebičů APPLiA nyní vydalo podrobné stanovisko, ve kterém varuje před budováním nákladných duplicitních systémů. Apeluje na Evropskou komisi, aby projekt odstartovala v omezeném režimu a využila již funkční databázi EPREL.

O tom, že evropský průmysl vnímá současnou legislativní smršť jako „smrt tisíci řezy“, jsme psali již na jaře v naší reportáži z TCG summitu. Jedním z hlavních strašáků, který byl na konferenci skloňován, je právě DPP, vycházející z nařízení o ekodesignu. Myšlenka je to ušlechtilá – poskytnout transparentní data o složení, opravitelnosti a recyklovatelnosti každého kusu zboží. Problém se však skrývá v detailech chystaného projektu a v nákladech na jeho realizaci.

APPLiA ve svém aktuálním dokumentu „Digitální pas výrobku musí začít v malém, férově a pragmaticky“ předkládá jasné argumenty, proč by se EU měla vyvarovat megalomanského budování nových databází na zelené louce.

Poučení z minulosti – podceněné náklady na IT

Sdružení upozorňuje, že jakýkoliv nový IT systém s sebou nese obrovské náklady, které zákonodárci historicky chronicky podceňují. Jako odstrašující příklad uvádí databázi EPREL. V roce 2017 odhadovala dopadová studie Evropské komise jednorázovou investici na 1,5 milionu eur s ročními provozními náklady 150 tisíc eur. Realita však byla násobně dražší a náročnější. Kompletní přesná čísla nejsou k dispozici, ale například jen sektor osvětlení v rámci asociace LightingEurope vypočítal, že pro něj představuje EPREL dodatečné roční náklady 29 milionů eur ročně. Jak je možné, že jsou náklady mnohonásobně vyšší? Úředníci původně odhadovali, že se budou do systému registrovat ročně tisíce modelů světelných zdrojů. V reálu jich je ale až o dva řády více.

Vraťme se ale k DPP. Vybudování infrastruktury pro tento systém bude vyžadovat centrální registr na straně Komise, robustní decentralizovaná úložiště na straně výrobců a kontrolní mechanismy na straně členských států. To vše v době, kdy evropské firmy bojují o konkurenceschopnost s asijskými rivaly.

Mýtus o „dostupných datech“

Častým omylem podle zástupců průmyslu je představa, že všechna data potřebná pro DPP už v systémech firem existují a stačí je jen „nahrát“. Opak je pravdou. Data, která mají mít v pasu vypovídající hodnotu, se musí často složitě vytvářet nebo dopočítávat.

APPLiA uvádí příklad s materiálovým složením – zatímco firma může mít v systému uvedenou váhu materiálu, údaj o uhlíkové stopě se musí spočítat. Stejně tak interní klasifikace nemusí být dostatečně detailní. Kde má firma dnes v systému položku „plast“ nebo „ostatní“, bude DPP v budoucnu vyžadovat přesné rozlišení mezi přírodními elastomery a umělými polymery. Získávání těchto dat od dodavatelů napříč globálními řetězci, ověřování jejich správnosti a jejich standardizace představují vpravdě herkulovský úkol.

Nejdřív využijme to, co už máme

Generální ředitel APPLiA Paolo Falcioni v našem nedávném rozhovoru zdůraznil, že by bylo neefektivní a nadbytečné vytvářet zcela nové digitální infrastruktury, když již existuje databáze EPREL, do které výrobci investovali nemalé prostředky. Aktuální dokument sdružení APPLiA tuto myšlenku rozvádí do konkrétních požadavků:

  • Využití EPREL – pro produkty, které již jsou v databázi EPREL, by mělo být splnění požadavků EPREL považováno za splnění požadavků DPP – alespoň v počáteční fázi.

  • Žádná data bez přidané hodnoty – povinná by měla být jen ta data, která mají prokazatelný přínos. Například informace o recyklaci na úrovni jednotlivých položek by neměly být vyžadovány, pokud není jasné, kdo a jak je využije.

  • Ověřitelnost – pokud nelze správnost údaje vymáhat a ověřit, neměl by být v pasu vyžadován. Jinak hrozí zaplavení systému „falešnými daty“, která jen zmatou spotřebitele i recyklátory.

Digitalizace návodů nesmí čekat na pas

Zajímavým bodem stanoviska je také otázka papírové dokumentace. Výrobci dlouhodobě volají po možnosti nahradit tištěné návody a bezpečnostní instrukce digitálními verzemi. APPLiA však důrazně varuje před tím, aby byla tato možnost podmíněna zavedením DPP.

Vzhledem k tomu, že vývoj a implementace DPP potrvá ještě dlouho, mělo by být povolení „bezpapírové“ dokumentace od tohoto procesu odděleno, aby se úspory a ekologické přínosy mohly realizovat okamžitě. Až bude DPP funkční, může se stát nástrojem pro přístup k těmto dokumentům, ale neměl by být podmínkou pro jejich digitalizaci nyní.

Zpráva APPLiA je v souladu s tím, co jsme slyšeli na TCG summitu i v rozhovoru s šéfem asociace. Evropští výrobci se nebrání inovacím ani udržitelnosti, ale odmítají platit účet za neefektivní byrokracii, která jejich produkty prodražuje a znevýhodňuje na globálním trhu.

Lubor Jarkovský