SELL: 05 / 2021

34 34 • Sell • 5/2021 TÉMA ČÍSLA Oblast někdejší Transylvánie patří v rámci Evropské unie k chudším re- gionům a mezi středoevropskými a vý- chodoevropskými členy je na chvostu v seznamu HDP na obyvatele. Průměr- ná hrubá mzda se dlouhodobě drží hlu- boko pod hranicí 1 000 eur, konkrétně to je 726 eur. Už jako člen někdejšího RVHP bylo Rumunsko jedním z chud- ších členů. Brzdila a nadále ho brzdí ne- dostatečná infrastruktura, která omezu- je rozvoj regionů. Rumunská vláda si je toho vědoma a jako součást hospodářské postcovidové obnovy plánuje investovat do dopravní infrastruktury více než 60 miliard eur. Samotná Evropská unie pak zařadila rumunskou dálnici A1 o délce 581 kilo- metrů mezi evropské strategicky důležité stavby a bude ji spolufinancovat částkou 12,4 miliardy eur z unijních fondů. Právě dálnice A1 je ale také dobrým příkladem toho, jakými „nemocemi“ Rumunsko na- dále trpí, v čele s korupcí, která v zemi bují. Projekt má skluz zhruba 8 let a ně- které jeho již hotové úseky se musely do- konce strhnout nebo přestavět. Firmy přesto o Rumunsko jeví v po- sledních letech zvýšený zájem, a to včetně těch českých, které na tamní trh pronikly díky investicím společnosti ČEZ. Letos v květnu zase oznámila skupina PPF, že plánuje posílit svou pozici na tamním re- alitním trhu a chystá se nakoupit rumun- ské nemovitosti až za několik miliard korun. Výhled velkých investic do dopravní in- frastruktury, levná pracovní síla a jedna z nejnižších sazeb daně z příjmu práv- nických osob v rámci EU (16%) činí Rumunsko velmi zajímavým. Pro vý- robce domácích spotřebičů je pak určitě lákadlem jeho poloha – země má přístup k Černému moři a tvoří skvělou spojni- ci mezi Evropou, Ruskem, Tureckem a dalšími zeměmi na východ. Pandemie jako katalyzátor dalšího rozvoje Rumunská média v červnu informovala, že sektor výroby domácích spotřebičů a jejich komponent vzrostl loni meziročně sko- ro o 20% a zaměstnal dalších 1 300 lidí. Sedm v úvodu článku zmíněných firem dosáhlo dohromady obratu téměř 1,5 mi- liardy eur. To není rozhodně malé číslo, uvážíme-li navíc, že se k nim brzy přidá ještě Haier. Společnosti De’Longhi, Philips a rumunský Arctic, vlastněný od roku 2002 Arçe- likem, dokonce překonaly hranici 200 milionů eur ka- ždá. Pro místní zpravodaje to bylo zásadní, protože v tamní měně (leu) to byla více než miliarda, což se v segmentu spotřebičů ještě nikdy před- tím v Rumunsku nepodařilo. Výrobci pochopitelně rostli díky zvýšené globál- ní poptávce po spotřebičích – a to velmi svižně od 8,7% až po po- hádkových 33,2%. Drtivá většina zdej- ší produkce jde samozřejmě na export, přičemž hlavní destinací jsou další země Evropské unie. Rekordní De’Longhi Uvedený vysoký růst o 33,2 % v před- chozím odstavci se týká italské firmy De’Longhi, která vykázala v Rumunsku největší dynamiku ze všech. Její obrat dosáhl 325 milionů eur – nejvyšší sumy v historii rumunského byznysu De’Lon- ghi. Firma už od roku 2012 vyrábí ká- vovary v obci Jucu a loni oznámila koupi dalších výrobních kapacit v Mădărasu na západě země. Konkrétně zde pořídi- la areál s celkovou výměrou 25 000 m², který tvoří dvě budovy, v nichž převzala i vstřikovací stroje a výrobu expando- vaného polystyrenu. V tiskové zprávě Rumunsko je v hledáčku výrobců domácích spotřebičů. Hned několik velkých firem zde nedávno postavilo nebo koupilo továrny Označení „Made in Romania“ se bude v příštích letech objevovat na větším a větším množství domácích spotřebičů. Vyrábí zde Arçelik, De’Longhi, Electrolux, Kärcher, Miele, místní Electroargeş, Philips a nově také Haier, o jehož postupně spouštěném moderním závodu už jsme letos krátce psali. Ve srovnání s Polskem, Itálií, ale i Německem je továren zatím málo. Trend vyrábět v EU nebo v její blízkosti a přitom v zemi s nižším daňovým zatížením a levnou pracovní silou se však Rumunska zcela zjevně týká. Firmy zvyšují investice a mnohé z nich mají do budoucna nemalé plány. Už v roce 2012 se usadila italská firma De’Longhi v ru- munském Jucu, kde vyrábí své kávovary. Další továrnu zakoupila loni v Mădărasu na severozápadě země.