SELL: 01 / 2021

48 48 • Sell • 1/2021 V závěru loňského roku došlo ke schvá- lení nové odpadové legislativy, která se řešila už několik let. Dostali výrobci nakonec dostatek nástrojů k plnění po- vinností, které jim nový zákon ukládá? V minulosti se v kontextu s novým od- padovým zákonem řešila lobby odpado- vých firem a jejich snaha mít sběr a zpra- cování co nejvíce pod palcem… Nový zákon přináší několik věcí. Na úvod bych zmínil nové kontrolní mechanismy pro státní orgány. Podle starého zákona nemohlo Ministerstvo životního prostře- dí (dále MŽP) případné hříšníky, tedy kolektivní systémy, v podstatě ani sank- cionovat. To se změnilo a nyní mají různé kontrolní orgány spoustu nástrojů, jak na plnění zákona dohlédnout včetně případ- ných postihů. Kromě toho nová legislativa konečně srovnala podmínky pro jednotli- vé provozovatele kolektivních systémů. Ne všichni výrobci a kolektivní systémy přistupovali ke svým povinnostem, jak zákonodárce zamýšlel – někdo neodvá- děl příspěvky, ne všichni měli vytvoře- nou sběrnou síť a byly zde i náznaky, že se určité skupiny výrobců zvýhodňovaly. Systém podle starého zákona běžel 15 let a za tu dobu jsme všichni nasbírali spous- tu zkušeností. Nový zákon je reflektuje. Za opravdu zásadní také považuji to, že srovnává podmínky pro všechny subjekty na trhu. Všechny kolektivní systémy mají povinnost zveřejnit smlouvu a ceník, při- čemž smlouva musí být shodná pro všech- ny členy kolektivního systému. Jedna smlouva a jeden ceník. Transpa- rentněji to už nejde. Existují nějaké vý- jimky? Jedinou výjimkou je takzvaná ekomodu- lace – příspěvky by měly být modifiko- vané podle dopadu produktu na životní prostředí. Zatím se o tom v podstatě diskutuje a jediným reálným výsledkem je požadavek, že musí být dostupné ná- hradní díly po stanovenou dobu a musí být možné produkty snáze opravit. Cílem je zvýhodnit výrobky, které splňují určitá kritéria, a ty ostatní, které je nesplňují, na- opak znevýhodnit formou výše příspěvku. Co to přinese v reálu a jak to bude přesně fungovat, ukáže až čas. Cílem zákona je v obecné rovině nadále přispět k vytvoření cirkulární ekonomi- ky a dále zamezit tomu, aby elektronika byla likvidována neekologicky. Bude se ještě zvyšovat procento zpětně odebra- ných spotřebičů? Evropská směrnice a zákon přímo ukláda- jí výrobcům, že musí zajistit zpětný odběr 65 % toho, co uvedli na trh. V současnos- ti se pohybuje Česko ve sběru nad 50 % a do konce letošního roku by mělo splnit těch 65 %. Upřímně, to není samozřejmě reálné. S tímto problémem se ale potýká většina zemí Evropské unie. Česká repub- lika má tedy stanovený cíl 65 % celkově. V kategoriích obrazovek, světel a zařízení pro tepelnou výměnu, jako jsou lednice nebo klimatizace, ovšem musí vybrat také minimálně 65 %. Čistě v těchto kategori- ích, protože jde výrobky obsahující látky nebezpečné pro životní prostředí. Nový zákon ukládá zpracovatelům elektroodpadu získat certifikaci, která potvrdí jejich způsobilost s odevzda- nou vysloužilou technikou nakládat. Comusí pro zisk certifikátu udělat a spl- nit? Nehrozí, že klesnou zpracovatelské kapacity, protože některé firmy na certi- fikát nedosáhnou? Firmy se musí na tuto certifikaci připra- vit, a tak je v zákoně stanoveno přechod- né období trvající až do 1. července 2023. Všichni mají každopádně dost času cer- tifikát získat. Aktuálně tu máme zhruba 150 firem, které zpracovávají elektrood- pad, a pouze část z nich ho zpracovává odpovídajícím způsobem a plní všechny zákonné povinnosti. Tím dochází k tomu, že se s nebezpečnými látkami správně nenakládá a mohou lehce skončit v příko- pě nebo na skládce, protože cílem těchto „zpracovatelů“ je získat pouze kovy. Firmy, které chtějí obdržet certifikaci, musí upra- vit zpracovatelské procesy a splnit para- metry stanované normami platnými v celé EU. Pro segment chlazení je nutná speciál- ní technologie, vyžaduje to poměrně znač- nou investici, takže tomu se nebudou moct věnovat všichni. Zbytek spotřebičů je otáz- kou běžné demontáže a zde postačí mírně upravit již zavedené procesy. Někteří kaž- dopádně certifikací neprojdou, některým se ani nevyplatí. Otevírá se zde proto mož- nost pro velkokapacitní strojové zpracování ze strany větších firem, které budou do této oblasti investovat, a zlepší se tak kvalita a efektivita recyklačních procesů. Ještě bych chtěl zdůraznit, že získat certifikát není až tak složité, protože ho nedávno zís- kal i menší zpracovatel v podobě chráněné dílny Charita Opava. Elektrowin už má navíc od roku 2016 ve smluvních podmín- kách požadavek na dodržování norem ze strany zpracovatelů, kteří jsou tak na cer- tifikaci připraveni. Koncem loňského roku byla po letech debat a odkladů schválena nová odpadová legislativa. Co znamenají změny, které vstoupily od 1. ledna v platnost? Odpovídá Roman Tvrzník, předseda představenstva kolektivního systému Elektrowin. Během rozhovoru se vrací i k loňské kauze okolo (ne)sběru vysloužilých zařízení značky Samsung, na jejímž řešení se Elektrowin dodnes podílí. Roman Tvrzník: Smlouva s kolektivním systémem není všechno. Výrobci si musí plnění legislativních povinností sami hlídat. Nový odpadový zákon považuji za přínosný INTERVIEW • ROMAN TVRZNÍK • ELEKTROWIN