SELL: 05 / 2020

KONCEM ČERVENCE A V PRVNÍ POLOVINĚ SRPNA ZAPLNILY ČESKÁ MÉDIA INFORMACE O TOM, ŽE SE VÝRAZNĚ ZHORŠILA MOŽNOST ODEVZDÁNÍ VYSLOUŽILÉHO ELEKTROZAŘÍZENÍ ZNAČKY SAMSUNG. IDNES.CZ DOKONCE NATOČIL POMĚRNĚ „DRAMATICKÉ“ VIDEO, KDE SE REDAKTOR MARNĚ SNAŽÍ STARÉHO VÝROBKU ZBAVIT. SITUACE TAK ZOUFALÁ URČITĚ NENÍ, ALE K OPTIMÁLNÍMU STAVU MÁ DALEKO A UKÁZALA ZÁSADNÍ SLABINY CELÉHO SYSTÉMU. ZRCADLO 36 36 • Sell • 5/2020 Konkurenční boj kolektivních systémů odnesl Samsung Společnost Samsung se rozhodla koncem loňského roku opustit kolektivní sys- tém ASEKOL a zahájila spolupráci s jiným subjektem, firmou REMA Systém. Obecní sběrné dvory, kam velká část staré elektroniky putuje, ale dlouhodobě spolupracují s Asekolem a Elektrowinem a nechtějí na místě další kontejner, takže naprostá většina z nich s REMA žádné vztahy historicky nemá. Natož aby měly podepsané smlouvy. REMA má zájem smlouvy podepsat, což do- kládá i její dopis starostům, v němž je vyzývá ke spolupráci… Patová situace. Dopis kromě toho obsahuje část, v níž REMA zdůrazňuje fakt, že firma ASEKOL dlouhé roky, konkrétně od roku 2005 do konce roku 2019, dostávala za prodané výrobky Samsung recyklační příspěvky, které spotřebitelé hradí jako součást koncové ceny. Stejný pohled na věc má i Samsung a s touto logikou lze jen těžko polemizovat. ASEKOL peníze dostával skoro 15 let a nelze předpo- kládat, že by lidé aktuálně odevzdávali k ekologické likvidaci výrobky zakou- pené v posledních několika měsících. Insideři z branže, kteří si pochopitelně nepřáli být v článku jmenováni, proto vnímají celou kauzu jako strategický tah Asekolu, který podle nich vlastně nemá velký zájem na vyřešení situace, pro- tože ze své hlasitě deklarované pozice „neodebírat Samsung“ odmítá couvnout. REMA hraje „třetí“ housle Profesionálové z branže si ovšem pokládají ještě další důležitou otázku – proč Samsung přešel ke kolektivnímu systému, který na rozdíl od Asekolu a Elek- trowinu má velmi omezenou sběrnou síť v obcích, v níž jsou jednak klíčové smlouvy s obcemi a jednak kontejnery ve sběrných dvorech. Argumentaci obcí a jejich sběrných dvorů, že nechtějí další kontejnery na elektroniku, nelze jen tak smést ze stolu a říct, že mají s REMA podepsat smlouvu a udělat pro její sběrné řešení místo. Kdyby zde fungovaly další tři kolektivní systémy výrobců elektrozařízení, bude na sběrných dvorech kontejnerů šest? Deset? Patnáct…? Je třeba rovněž připomenout, že se Samsung úhradou recyklačních příspěv- ků kolektivnímu systému nezbavuje své odpovědnosti za povinnosti vyplývající ze zákona o odpadech. A k nim patří, kromě jiného, i povinnost mít smluvně zajištěnu sběrnou síť ve všech obcích nad 2 000 obyvatel. Přestože vydalo ministerstvo životního prostředí po mediální bouři a schůzce zástupců jednotlivých kolektivních systémů tiskovou zprávu, v níž informuje, že lidé mohou odevzdávat zařízení Samsungu opět kdekoliv, není kauza definitivně vyřešená. Vyjádření ministerstva má za cíl uklidnit veřejnost. O situaci se však nadále diskutuje a hledá se z ní trvalá cesta ven. Osobně si myslím, že by bylo nejlepší, kdyby si všichni sedli k jednomu stolu a lidsky se dohodli. Asi naivní pohled. Problém totiž je, že tady nejde o blaho lidu ani přírody, jde o peníze, velké peníze. A ASEKOL o část z nich kvůli odchodu Samsungu přišel. Vlastně je paradoxní, že v oblasti, kde je hlavním cílem plnit unijní normy a zajišťovat recyklaci elektrozařízení v rámci snahy o ekologii, funguje tvrdá konkurence. Snad ještě tvrdší než mezi výrobci sa- motnými, jejichž zaměstnanci se často znají a přátelsky si popovídají, což u ko- lektivních systémů rozhodně nefunguje. Roky existující napětí mezi kolektiv- ními systémy teď našlo svou roznětku. A samozřejmě oběť, kterou není nikdo jiný než Samsung. Lubor Jarkovský Obrázek na pozadí: seantrank.com and parsha60.com