SELL: Červen 2019

ROZVOJ INTERNETU A JEHO KOMERCIALIZACE S SEBOU PŘINESLY DO VIRTUÁLNÍHO SVĚTA REKLAMU, KTERÁ NA NÁS ÚTOČÍ NA WEBU, V APLIKACÍCH, NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH BEZ OHLEDU NA TO, ZDA BROUZDÁME OBSAHEM NA POČÍTAČI, TABLETU NEBO TELEFONU. S NÁRŮSTEM KOMERČNÍHO OBSAHU VZROSTLY I SNAHY HO BLOKOVAT. PODLE ROZSÁHLÉHO AMERICKÉHO PRŮZKUMU Z ROKU 2017 ELIMINUJE REKLAMU ZHRUBA 40 % LIDÍ NA POČÍTAČÍCH A VÍCE NEŽ 20 % NA MOBILECH. ČÍSLA NAVÍC PODLE STUDIE AUDIENCEPROJECT KAŽDOROČNĚ STOUPAJÍ, NEJRYCHLEJI PRÁVĚ U SMARTPHONŮ. ZRCADLO 52 52 • Sell • Červen 2019 Lubor Jarkovský Zablokuj tu reklamu! Provozovatelé zpravodajských, ale i jiných webů dlouhé roky pláčou. Volitelná rozšíření pro prohlížeče, například slavný Adblock Plus, je připravují o zisky. V pravidelných intervalech čteme o temné budoucnosti internetu, z něhož zmizí obsah „zdarma“, protože blokátory reklam povedou ke krachu webů. Někteří se s tím dokonce snaží bojovat – německý Axel Springer už má za sebou několik soudů se zmíněným Adblock Plus, respektive jeho vydavatelem, společností Eyeo, a zatím pokaždé prohrál. Blokování reklam je podle německých soudů v pořádku, protože rozšíření prohlížeče se instaluje volitelně a jedná se o prvek, který se svo- bodně rozhodne používat sám uživatel. A jemu nikdo v blokování určitého obsahu nemůže prostě bránit. Adblock Plus používá celosvětově více než 100 milionů lidí. Nejde už jen o běžnou reklamu I když je Adblock velmi populární, existuje vícero řešení, jak se reklamy zbavit. Zájem uživatelů se ale postupně přesouvá od běžného blokování nepříjemných bannerů k sofistikovanějším aplikacím. Osobně mezi ně řadím ruský AdGuard. Naprosto otevřeně přiznávám, že ho sám používám jak na počítači, tak na chyt- rém telefonu. Proč? Protože nemám zájem sledovat kvanta blikajících reklam včetně automaticky přehrávaných videí, přičemž některá se občas spustí i se zvu- kem. Moje definitivní rozhodnutí blokovat reklamu padlo ve chvíli, kdy jsem si chtěl před lety na iDNESu přečíst článek a z „okraje obrazu“ mi přes obsah vyjela reklama na nějaké auto. Abych opět viděl článek, musel jsem najít v rohu obřího banneru křížek a kliknout na něj. Nevím jak vy, ale já toto vnímám jednoznačně jako „přes čáru“. Co je ale ještě důležité dodat, dnes už nejde jen o blokování otravných videí nebo vyskakovacích oken, což je v podstatě takové pozlátko, o němž se v médi- ích pravidelně píše. Málokdo se ovšem věnuje tomu, že programy jako AdGuard slouží ještě k minimalizaci poskytování informací, které o nás provozovatelé webů a aplikací získávají pomocí skriptů – mnohdy mohou být tyto skripty kvůli růz- ným bezpečnostním chybám zneužity třetí stranou k napadení celého zařízení. Nepochybně se někomu z vašich známých stalo, že jim byl ukraden účet na Face­ booku nebo Instagramu. V mém okolí se to děje každou chvíli a každou chvíli dělám někomu, coby bývalý redaktor PC Worldu nebo Technetu, „IT podporu“. Příčin krádeží účtu je vícero – často je to právě návštěva nebezpečné nebo napade- né stránky. Program AdGuard v placené verzi na mobilu filtruje veškerou komunikaci a zabraňuje aplikacím podávat hlášení, blokuje skripty i webové adresy a servery sbírající data o tom, jak aplikaci používáte. Kdybyste se podívali na výpis veškeré komunikace svého telefonu nebo počítače, viděli byste, že zařízení komuniku- je s rozličnými servery každých pár vteřin, nebo dokonce setin vteřiny. Jsou to procesy běžící na pozadí, o kterých běžný uživatel ani neví. Zejména chytrý te- lefon ale poskytuje do sítě všemožným organizacím v čele s Googlem, Applem či Microsoftem tolik dat, že z toho jde až hlava kolem. Dokonce už i zcela běžné antivirové programy začaly letos ve větší míře přicházet s „protislídičskými“ filtry, protože si tyto funkce uživatelé žádají. Jak z toho ven? Samozřejmě chápu, že provozovatelé aplikací, webů a sociálních sítí nabízených „zdarma“ žijí z reklamy. Dávám slovo zdarma schválně do uvozovek, protože gratis jejich používání není – neplatíte za něj penězi, a to za cenu, že o sobě poskytujete obrovské množství údajů včetně své polohy, míst, která navštěvujete apod. A sa- mozřejmě také tím, že sledujete všemožnou reklamu při pročítání obsahu. Ostatně jako v SELLu. Akorát že vám ve čtení tohoto článku žádná reklama nepřekáží. Určitě vítám, že mnoho vydavatelů dostalo rozum a přestalo vyloženě agresivní reklamu aplikovat. Bohužel jich však není dostatek pro to, aby se růst blokování reklamy zastavil, nebo začal dokonce klesat. Vydavatelé musejí proto hledat jiné způsoby, jak zákazníky oslovit. Bezbřehý sběr dat bude stále více pod palbou kritiky a bude narůs- tat počet lidí, kteří ho budou chtít minimalizovat – obzvlášť po loňské kauze „Cambridge Analyti- ca“, kdy vyšlo najevo, že byla citlivá osobní data 87 milionů uživatelů Facebooku zněužívána. Ak- tuální vývoj jde tedy omezení reklam a sdílení dat vstříc a odpovídají tomu i čísla v různých průzku- mech – některá hovoří o zdvojnásobení blokace na mobilech za poslední tři roky. A myslím, že je jen otázka času, než najde někdo způsob, jak bloko- vat reklamní příspěvky v Instagramu, který se ze sítě, kde sledujeme své známé, celebrity, zajímavé podniky a firmy, které sledovat chceme a „naklik- li“ jsme si je, stává otravným proudem sponzorova- ných příspěvků.