Recyklační příspěvky jsou určitě tématem, o kterém se vede velké množství polemik, ale otázkou je, zda si všichni plně uvědomujeme, k čemu slouží a hlavně jak se s nimi hospodaří.
Na úvod trocha historie – viditelně uváděný recyklační příspěvek není českým vynálezem, ale jako první ho začal používat kolektivní systém ve Švýcarsku již v 90. letech. Po roce 2000 se přidaly další kolektivní systémy v Belgii a Nizozemsku. V roce 2005 nabyla účinnosti směrnice EU upravující zpětný odběr elektrozařízení a s ní došlo i k rozšíření viditelného příspěvku do dalších zemích, např. Francie nebo Irska. Také český zákon umožňoval od roku 2005, aby výrobci recyklační příspěvek uváděli dobrovolně, a od roku 2021 jim viditelné uvádění příspěvku uložil nový zákon dokonce jako povinnost.
Proč se výše recyklačního příspěvku uvádí na prodejních dokladech jako zvláštní položka?
Důvody jsou dva – jednak informační a jednak obchodní. Informační je určen pro spotřebitele, aby se zamyslel nad tím, co se starým spotřebičem udělá, a uvědomil si, že si úhradou recyklačního příspěvku vlastně předplatil ekologickou recyklaci, tedy že se o ni výrobce postará v okamžiku, kdy bude spotřebič vyhazovat.
Obchodní důvod je ochranou výrobců – tím, že je příspěvek uváděn odděleně od ceny spotřebiče, nestává se součástí obchodních podmínek, které má výrobce dohodnuté s prodejcem.
Schéma znázorňuje tok recyklačního příspěvku mezi jednotlivými články prodejního řetězce.
Výše RP je uváděna v CZK bez DPH.
| Výrobek | Recyklační příspěvky 2005 | Recyklační příspěvky 2009 | RP 2015 doposud |
|---|---|---|---|
| Chlazení | 488,94 | 252,67 | 160 |
| Velké spotřebiče | 169,24 | 76,62 | 57 |
| Vysavače, mikrovlnky, odsavače, varné desky | 41,41 | 18,08 | 12,9 |
| Malé spotřebiče | 11,40 | 3,52 | 2,9 |
Celková výše RP v letech 2005 a 2009 zahrnovala jak příspěvky na historická, tak i nová elektrozařízení, od roku 2015 je účtován pouze jeden příspěvek.
Je patrné, že se výše recyklačního příspěvku od roku 2015 nezměnila, a to i přesto, že kumulovaná inflace za toto období přesáhla 50 %, stouply ceny všech vstupů, zejména energií. Především ale Elektrowin v roce 2015 zajistil sběr 35 902 tun a v roce 2025 to bylo již 73 166 tun, tedy více než dvojnásobek.
Jak je možné, že se recyklační příspěvek na elektrozařízení za 11 let nezvýšil, když naopak poplatky za zpětný odběr obalů, které účtuje Ekokom a jsou přímým nákladem výrobce, se zvýšily několikanásobně?
Odpovědí je odlišný způsob řešení, a tedy i financování zpětného odběru elektrozařízení a obalů. Zpětný odběr obalů může v ČR realizovat pouze jedna autorizovaná obalová společnost, které musí platit všichni výrobci poplatky, které jsou následně distribuovány formou odměn obcím a městům, které zajišťují zpětný odběr obalů vlastními technickými službami nebo prostřednictvím svozových společností. V praxi to znamená, že Ekokom nezajišťuje sběr, dopravu a zpracování, ale řeší pouze výběr poplatků, informační kampaně, audity výrobců a kontroly obcí a jejich smluvních partnerů a přispívá na sběr, dotřídění a recyklaci obalové složky tříděných odpadů.
Naproti tomu zpětný odběr elektrozařízení může v ČR realizovat 5 kolektivních systémů, které k tomu mají oprávnění od MŽP. Tyto společnosti samozřejmě vyúčtovávají výrobcům recyklační příspěvky, ale zároveň organizují a zajišťují na svoje náklady celý cyklus zpětného odběru, tj. sběr, dopravu ze sběrných míst ke zpracovateli a vlastní zpracování. Navíc samozřejmě musí realizovat informační kampaně a auditovat jak výrobce, tak i zpracovatele. Protože je výše recyklačního příspěvku tématem diskuse, musí kolektivní systémy pracovat maximálně efektivně, řídit nejen vlastní náklady, ale i náklady dodavatelů jak logistických služeb, tak i zpracovatelů.
